Jak začít se standardními pracovními instrukcemi v kovovýrobě

Standardní pracovní instrukce (SWI) jsou instrukce, jejichž účelem je zajistit, aby byly vaše výrobní procesy konzistentní, včasné a opakovatelné. Standardní pracovní instrukce bývají často vytištěné a vyvěšené u pracoviště operátora. Standardizovaná práce je písemný popis nejbezpečnějšího, nejefektivnějšího a nejkvalitnějšího způsobu, jak provést daný úkon nebo proces. Dají se ale standardní pracovní instrukce používat i v kovovýrobě, kde se kov řeže, ohýbá, obrábí a svařuje do dílů a sestav?

Standardní pracovní instrukce pro výrobu standardizovaných dílů

V kovovýrobě, kde se stále dokola vyrábí stejný díl nebo sestava, je sestavení dobrých pracovních instrukcí jednoduché. Uvádí se v nich určené pracoviště a odhadovaný čas potřebný k dokončení jednotlivých pracovních prvků. Uvádí se v nich nejefektivnější pracovní postup nebo kroky potřebné k dokončení práce. Patří do nich také popis kontrol kvality, které ověří, že byla práce provedena správně, než se díl nebo sestava pošle do dalšího kroku procesu.

A co při malosériové výrobě?

Výrobci, kteří vyrábějí širokou škálu produktů v malých sériích, mohou nad myšlenkou standardních pracovních instrukcí ohrnovat nos. Mohou namítat, že každý díl je jiný a že mezi jednotlivými zákazníky není v typech dílů ani v požadavcích na kvalitu téměř žádná shoda. To může být pravda, ale nebrání to tomu, aby pracovní instrukce obsahovaly cenné pokyny, které mohou pomoci při neustálém zlepšování.

Pokud chce vedoucí dílny vyladit standardní pracovní instrukce pro výrobu s vysokou variabilitou a malými sériemi, měl by se nejdřív zaměřit na činnosti, které se mezi zakázkami liší jen málo, nebo vůbec. Takové instrukce mohou pokrývat běžnou údržbu strojů a kalibraci měřidel a nástrojů.

Z hlediska kvality lze operátorovi předepsat, aby před zahájením úkonu důkladně zkontroloval materiál a na konci zakázky provedl výstupní kontrolu. Tento krok by neměl být shrnutý jedinou větou. Měl by být rozepsán tak, aby odpovídal na otázky, jak často se kontrola provádí a kam se po jejím provedení zapisují zjištění.

Kromě toho by měly být dobře zdokumentovány kroky pro neshodné díly, včetně toho, jak zaznamenávat neshody nebo nápravná opatření.

Příklad z výroby s vysokou variabilitou: laserem řezané a ohýbané držáky

Vezměme zakázkovou kovovýrobu, která pro desítky zákazníků řeže laserem a ohýbá ocelové držáky. Každé číslo dílu je jiné, ale postup je stále stejný: založit plech, vybrat řezný program, zkontrolovat první díl podle výkresu, seřídit ohraňovací lis, ohnout, odjehlit, zkontrolovat a označit.

Rozdělte instrukce na dvě části:

• Jedna standardní instrukce pro společný postup: seřízení ohraňovacího lisu, kontrola prvního kusu, odjehlení, označení a co dělat s neshodným dílem. Napíše se jednou, zaškolí se jednou.
• Krátký seřizovací list pro každé číslo dílu: název a revize programu, materiál, nástroje ohraňovacího lisu, pořadí ohybů, kritické rozměry a fotografie hotového dílu.

Nový díl pak potřebuje nový seřizovací list, ne novou instrukci.

Seřizovací listy pro CNC obrábění

Při obrábění patří k nejvíce přehlíženým částem standardizované práce předání od CNC programátora ke stroji. CNC programátor čte výkres nebo CAD model, píše program v systému CAM a volí nástroje a řezné podmínky. CNC operátor nebo seřizovač zakládá nástroje, upíná přípravek a obrobek, nastavuje nulové body obrobku, spouští program a kontroluje díly. Obě strany propojuje seřizovací list. Dobrý seřizovací list obsahuje:

• Tabulku nástrojů se všemi potřebnými nástroji: číslo nástroje, typ, rozměr, držák a vyložení. Podle ní správce nástrojů nástroje připraví a založí; pokud jsou časy obrábění dlouhé, může být potřeba připravit i sesterské nástroje.
• Seznam operací v pořadí, včetně operací bez řezu, jako je odstranění třísek, kontrola měřidlem nebo otočení obrobku, aby operátor věděl, co bude vyžadovat jeho pozornost.
• Fotografie seřízení přípravku, orientace obrobku, nulového bodu a upnutí. Jasná fotografie správného seřízení odpoví na většinu otázek, na které by se seřizovač jinak ptal.
• Název a revizi programu, materiál a kontroly prvního kusu.

Čím víc podrobností seřizovací list obsahuje, tím méně času stráví seřizovač vymýšlením u stojícího stroje. Mezi mírou podrobností a úsilím potřebným k vytvoření listu existuje kompromis, takže čím snazší je list vytvořit, tím víc podrobností se do něj dostane.

Závěr

I ve výrobě s vysokou variabilitou se mohou najít příležitosti pro tvorbu standardních pracovních instrukcí, které skutečně podrobně popisují výrobní kroky. Klíčem je identifikovat tzv. „repeaters“ nebo „runners“, tedy díly nebo sestavy s podobnou konstrukcí, které dílnou procházejí pravidelně. Takové zakázky mají často podobné pracovní kroky, a podobné jsou proto i jejich pracovní instrukce. Když vedení vytvoří podrobné pracovní instrukce pro zakázku, která vypadá jako jednorázová, ve skutečnosti investuje do kvality veškeré práce, protože stejné standardní pracovní instrukce se uplatní i u podobných zakázek.

I to odpovídá myšlence, že tyto dokumenty mají sloužit k udržení kvality a odstraňování plýtvání ve výrobě. Bez kritického pohledu na díly a sestavy a na pracovní procesy, které s nimi souvisejí, nemůže zakázková výroba čekat, že pracovní instrukce budou mít na kvalitu vliv. Standardní pracovní instrukce lze nakonec vyladit tak, aby nebyly jen informačním dokumentem, ale i nástrojem neustálého zlepšování. Cílem je pomoci zaměstnanci odvést co nejlepší práci co nejefektivnějším způsobem.

Kde se uplatní REWO

V platformě REWO může být společný postup i každý seřizovací list návodem složeným z fotografií a krátkých videí, který se otevírá přes QR kód na průvodním listu zakázky nebo z výrobní zakázky v systému řízení výroby (MES). Když se seřízení změní, aktualizovaná verze se jednou schválí a nahradí tu starou u každého stroje.

Přečtěte si také: REWO pro kovovýrobu · Pracovní instrukce pro montáž s vysokou variabilitou · Jak zkrátit časy přestaveb